Enviro news 2023/02

18. května 2023
Mgr. Marek Lahoda

Únorový výběr zajímavých událostí, názorů a dalších novinek z oblasti klimatu a dalších environmentálních problémů.

Natírání nazeleno – bezcenné „odpustky“ na kompenzaci uhlíkových emisí

Deníky Guardian a Die Zeit ve spolupráci s investigativním projektem SourceMaterial zpracovaly analýzu „odpustků“ (ang. “offsets“) licencovaných společností Verra, která je největší světovou autoritou ve vydávání certifikátů na tyto produkty. Analýza vznikla na základě předchozí práce dvou nezávislých vědeckých skupin a ukázala, že 94 % z těchto odpustků je naprosto bezcenných.

Cílem uhlíkového offsetování je dosáhnout kompenzace vypouštění uhlíkových emisí nejčastěji prostřednictvím vysazování stromů. U analyzovaných projektů bylo cílem zabránit odlesňování deštných pralesů, přičemž offsety tohoto typu tvoří zhruba 30 % trhu. Ukázalo se však, že většina z nich je mnohonásobně nadhodnocená nebo nemá vůbec žádný dopad. Společnost Verra s těmito závěry silně nesouhlasí.

Trh s offsety v roce 2021 překročil 50 miliard Kč a dále rychle roste. Tyto odpustky často nakupují nadnárodní korporace typu Disney, Shell, Netflix, Gucci, easyJet a další, aby mohly tvrdit, že jejich byznys je uhlíkově neutrální – tj. nepřispívá ke globálnímu oteplování. Publikovaná analýza však k tomuto schématu vznáší řadu závažných otázek.

Zdroje:

Vymírání živočišných druhů v ČR pokračuje, jejich ochrana je nedostatečná

Vláda na konci loňského roku schválila Zprávu o životním prostředí v ČR v roce 2021. Zpracovala ji CENIA pod MŽP. Ve zkratce lze říct, že naše země stále nevzkvétá, ani 30 let po Sametové revoluci. Více než polovina živočišných a tři čtvrtiny rostlinných druhů u nás jsou ve špatném stavu. K ničení přírody přitom dochází i v chráněných územích. Příčiny jsou zřejmé: neudržitelné využívání přírodních zdrojů, rozvrat klimatu, neustále se zvyšující fragmentace krajiny a pokles plochy přírodních biotopů. Stát nedodržuje ani vlastní závazky. Abychom dostáli novým mezinárodním smlouvám, museli bychom vyhlásit celou řadu dalších CHKO a Národních parků. A především začít plnit a dodržovat již dnes platná nařízení, zákony a cíle.

Zdroje:

Německo pro dekarbonizaci sází i na vodík, společně s Norskem k tomu vybuduje potrubí

Německo od začátku invaze Ruska na Ukrajinu řeší, jak nahradit dovozy zemního plynu z Ruska, a v dlouhodobějším horizontu pak také, jak dosáhnout uhlíkové neutrality. Podíl ruského plynu v EU klesl z více než 50 % před válkou až k 10 % na konci loňského roku. A Evropa jen za několik zimních měsíců omezila svou spotřebu plynu o 19 % a navýšila dovoz z USA, Alžíru, Kataru, Nigérie a také z Norska.

Nyní německá energetická společnost RWE a norská státní energetická firma Equinor uzavřely strategické partnerství za účelem výstavby potrubí na přepravu vodíku mezi těmito dvěma zeměmi. Projekt má Německu umožnit rozvoj vodíkové energetiky a postupně také přechod na vodíkové hospodářství, v plánu je totiž využívat vodík i pro dopravu a průmysl. Německo proto také navýšilo cíle z 5 GW na 10 GW nových elektrolyzérů, které mají vzniknout do roku 2030 v rámci Vodíkové strategie.

Než však bude dostatek zeleného vodíku vyráběného pomocí obnovitelných zdrojů, Německo hodlá využívat i tzv. modrý vodík. Ten se získává ze zemního plynu při uvolňování velkého množství CO2, který však Equinor plánuje z 95 % zachytávat a ukládat pod mořské dno.

Zdroje:

Emisní povolenky se rozšíří i na sektor silniční dopravy a budov

Znečišťovatel platí – tento princip se již v EU vztahuje na většinu těžkého průmyslu, který si na trhu musí nakoupit emisní povolenku pro každou tunu svých emisí CO2. Emisní povolenky jsou jedním z nástrojů ke snižování produkce a vypouštění skleníkových plynů do atmosféry, fungují nejen v EU, ale např. i v Kanadě, Austrálii nebo Číně.

Doprava a odpadové hospodářství jsou jediné dva sektory, ve kterých se EU dlouhodobě nedaří emise CO2 snižovat. Evropské instituce se proto nyní dohodly, že se systém povolenek od roku 2027 rozšíří také na sektor silniční dopravy a budov. Za nákup povolenek mají být zodpovědní distributoři paliv, nikoliv koncoví zákazníci. Vyvstaly však obavy, že spotřebitelům paliva kvůli povolenkám podraží. Dle vyjádření čelních představitelů EU by to však mělo být maximálně o 2 Kč na litr.

Zdroje:

Emisní povolenky pokořily magickou hranici 100 eur a jsou nejdražší v historii

Cena emisních povolenek v EU poprvé v historii pokořila magickou hranici 100 eur za tunu. Poptávku po povolenkách v posledních dnech pohání predikce chladného počastí a nižší produkce větrných elektráren. Růst ceny povolenek je dle vyjádření analytiků způsoben také nárůstem ambicí EU na snižování emisí CO2, spekulacemi na trhu a nižšími cenami plynu, díky kterým průmysl restartuje dříve omezenou výrobu. Vysoké ceny povolenek zbrzdí pokles cen elektřiny i tepla a prodraží další produkty, zároveň však podniky motivují k investicím do nových technologií a přechodu na čistější výrobu.

Zdroje:

Všechna nová auta od roku 2035 budou bezemisní

Evropský parlament schválil dohodu o nové normě, podle které budou mít všechna v EU nově vyrobená auta od roku 2035 povinně nulové emise skleníkových plynů. O návrhu se dlouze debatovalo a rozvířil diskuzi i u veřejnosti. Avšak již nyní jsou náklady na provoz elektromobilu nižší než u aut se spalovacím motorem a neustále klesající cena jejich výroby i baterií z nich brzy učiní jasnou volbu pro každého.

Výrobci automobilů navíc už sami postupně vyřazují modely se spalovacími motory a vyrábí čím dál tím víc elektrických aut. Nejen v EU, ale i například v Číně, kde v loňském roce elektromobily vystřelily na 30 % nově prodaných vozidel a tovární parkoviště se plní auty se spalovacím motorem, které nikdo nechce koupit.

Zdroje:

Spojené arabské emiráty směřují k udržitelné budoucnosti

Příští klimatický summit OSN se bude konat v zemi Perského zálivu, obecně známého pro své ropné bohatství. Na konferenci bude dohlížet sultán Al Jaber, který je zároveň generálním ředitelem národní ropné společnosti Adnoc. Pro tento střet zájmů byl Al Jaber vyzván aktivistickými skupinami a několika americkými zákonodárci k odstoupení. Sultán si však svou pozici obhájil na Světovém vládním summitu v Dubaji, kde uvedl, že jeho země pracuje na „transformaci celých průmyslových systémů, které stále fungují na energiích první průmyslové revoluce“. Jeho role je však velmi kontroverzní i vzhledem k tomu, že Adnoc v loňském roce navýšil díky válce na Ukrajině zisk o třetinu a nadále plánuje navyšovat produkci ropy i zemního plynu – to je v přímém rozporu se sultánovými ambiciózními vyjádřeními směrem k ochraně klimatu a naprosto neslučitelné s tím, aby vedl klimatický summit.

Zdroje:

Mořský led kolem Antarktidy opět na rekordním minimu

Satelitní pozorování z února 2023 ukázala, že rozloha mořského ledu kolem Antarktidy klesla na nejmenší hodnotu v historii těchto pozorování od roku 1979. Rozloha ledu v tomto roce byla oproti minulému únoru o 130 000 km2 menší, pro představu je to oblast velká jako přibližně 1,5 rozlohy České republiky.

Zdroje:

Londýnský stadion bude pokryt solárními panely

Domov letních olympijských her v roce 2012, Londýnský stadion má být pokryt solárními panely pro kompenzaci jeho uhlíkové stopy. Odhadovaná cena projektu je 4 miliony liber, ale předpokládá se, že během pěti let se tato částka funkcí panelů splatí.

Zdroje: