Technologický přehled 2023/08

25. září 2023
Adam Skořepa

Srpnový výběr zajímavých událostí, názorů a dalších novinek z oblasti technologického vývoje, digitalizace, egovernmentu, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, robotiky a příbuzných témat.

Začátek migrace na jednotnou státní doménu

Roztříštěnost různých služeb, informačních systémů a databází je výraznou překážkou při sjednocování a vylepšování českého egovernmentu. Naprosto nezbytným krokem je proto přechod na jednotnou státní doménu gov.cz. Ten bude v následujících letech proveden podle nově schváleného harmonogramu, který společně vytvořily pracovní skupina Rady vlády pro informační společnost a kabinet digitalizace na Úřadu vlády. Přínosem sjednocení státních domén je zvýšení kybernetické bezpečnosti, uživatelské přívětivosti a právní jistoty a také významné snížení nákladů na provoz domén jednotlivých úřadů.

Zdroj:

Nejvíce zneužívané zranitelnosti v populárních produktech

Americká agentura pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA) vydala ve spolupráci s NSA a FBI zprávu o nejčastěji zneužívaných zranitelnostech v roce 2022. Jelikož se jedná o zranitelnosti v široce využívaných produktech známých společností (jako jsou například Microsoft, Oracle, VMware a další), je tato zpráva relevantní pro čím dál více potenciálních obětí. Mnohé z využívaných bezpečnostních chyb jsou známé již roky, přesto je organizace v soukromém i státním sektoru nestačí ve svém provozu dostatečně rychle identifikovat a napravit. Vystavují se tak zvýšenému riziku úniku nebo ztráty dat a dalším formám kybernetických útoků.

Zdroj:

Indické ministerstvo obrany přechází na Linux

Bezpečnostní výhody otevřeného software přesvědčily indické ministerstvo obrany, aby přešlo na vlastní linuxovou distribuci. Tato distribuce nazvaná Maya se má vzhledem i ovládáním podobat Windows, aby byla snadno použitelná i pro uživatele, kteří nejsou na Linux zvyklí. To urychlí přechod na nový systém a zároveň značně posílí kybernetickou bezpečnost organizací, kde bude Maya nasazena.

Zdroj:

Zneužívání umělé inteligence pro vysoce realistické podvody

Vysoce realistické výstupy, které je umělá inteligence schopná generovat, se dají lehce zneužít pro nelegální účely. Promyšlené podvody se v rostoucí míře objevují také v ČR, jak dokládá nedávná zkušenost s podvrženou komunikací a deepfake videem s AI generovaným hlasem, kterým došlo k vytvoření virtuální kopie skutečného člověka. Široká dostupnost všestranných nástrojů umělé inteligence bude klást vyšší nároky na správné nastavení vnitropodnikových procesů, které musí být schopny zabránit možnému selhání jednotlivce. Zároven je nutné patřičně informovat veřejnost o nových nebezpečích, protože největším rizikům čelí jednotliví občané a spotřebitelé při každodenním užívání internetu.

Zdroj:

Umění vytvořené za pomoci AI nepodléhá copyrightu

Americký soud rozhodl ve sporu o uznání copyrightu na díla vytvořená za použití nástrojů umělé inteligence. Podle tohoto rozhodnutí nelze výstupy generované AI považovat za díla, protože k jejich vzniku nevedla lidská umělecká činnost. Umožnit nástrojům umělé inteligence disponovat autorstvím by bylo nebezpečné, protože tvůrci těchto nástrojů by následně díky licenčním ujednáním mohli být konečnými vlastníky děl, které vytvořili jejich uživatelé. Držet autorství na úrovni přímého lidského zapojení do tvůrčí činnosti je v kontextu rozmachu umělé inteligence mnohem rozumnější přístup, než z pohledu uživatele nezamýšlený transfer autorských práv skrze podmínky užívání dané služby nebo nástroje.

Zdroj:

Rozsáhlý DDoS útok na české a polské banky

Na konci srpna proběhl rozsáhlý DDoS útok na české banky, který měl za následek nedostupnost jejich online služeb. Útok byl současně veden i na polské banky a další finanční subjekty a přihlásilo se k němu ruské hackerské uskupení. Šlo tak o další z nepřátelských aktů v hybridní válce Ruska proti západním spojencům Ukrajiny.

Zdroj:

Nová architektura pro efektivnější optické neuronové sítě

Zatím nepříliš probádané možnosti optických počítačů by mohly v budoucnu významně přispět k rozvoji efektivnějších neuronových sítí. Přenos fotonů by měl teoreticky poskytovat výhody v rychlosti a potenciálních energetických úsporách. Technologické překážky širšího využití optických počítačů pro strojové učení se snaží adresovat nová experimentální architektura využívající laserové technologie VCSEL.

Zdroj:

Využití 3D tisku pro snížení nákladů na stavbu větrných elektráren

Vstupní náklady na konstrukci a instalaci větrných elektráren představují poměrně vysokou investici, která brání rychlejšímu přechodu na obnovitelné zdroje. Složitá výroba a přeprava velkých součástek na odlehlá místa tyto náklady navíc znatelně navyšuje. Inovativním přístupem k jejich snížení proto může být využití 3D tisku pro výrobu rotorových listů přímo na místě stavby elektrárny.

Zdroj:

Pokrok v převodu řeči na pohybové příkazy

Výzkumníci z Google DeepMind vytvořili velký jazykový model, který je schopen předávat robotovi pohybové příkazy. Nejedná se o předkódované chování, ale o překlad často vágních a proměnlivých výrazů běžné řeči do následného příkazu, podle kterého robot provede požadovaný pohyb. Robotický pes, na kterém byl model otestován, dokázal následovat zadání a simulovat požadované chování i na základě nepřesných a neurčitých pokynů.

Zdroj:

Výstavba tchajwanské továrny na čipy v Drážďanech podpoří i české firmy

Německé Drážďany se díky záměru tchajwanského výrobce čipů TSMC postavit zde svou první evropskou továrnu stanou globálně významným producentem čipů. Projekt, který bude realizován s podporou německé vlády a Evropské unie, může být vzhledem k blízkosti k českým hranicím přínosný i pro české firmy a specialisty. V souvislosti s Evropským aktem o čipech se také jedná o důležitý strategický krok pro zvýšení výroby čipů v EU.

Zdroj:

Pokrok v ovládání kvantových teček

Funkční ovládání velkého množství qubitů představuje jednu z výzev při vývoji kvantových technologií. Vědci z nizozemské organizace pro aplikovaný výzkum a technické univerzity v Delftu navrhli novou metodu ovládání kvantových teček, která by měla umožnit snadnější adresování konkrétních qubitů.

Zdroj: